Rodný dům Mistra Jana Husa
| Rodný dům Mistra Jana Husa | |
|---|---|
 Husův rodný dům | |
| Poloha | |
| Adresa | Husinec,  Česko |
| Ulice | Husova |
| Souřadnice | 49°3′8,06″ s. š., 13°59′8,23″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 11762/3-3579 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rodný dům Mistra Jana Husa je měšťanský dům č. p. 36 v Husinci v jižních Čechách, ve kterém se podle tradic měl narodit kněz a kazatel Jan Hus. Místo narození Jana Husa však není jistě známo, kromě tohoto Husince se někdy uvádí též Husinec u Prahy.[1][2]
V jádře gotický dům[3] je dnes patrně renesanční stavbou, postavenou asi kolem roku 1616[4] a později přestavovanou v důsledku požárů.[5] Spolu se sousedním domem čp. 37 je dům od roku 1963 chráněn jako kulturní památka a od roku 1978 jako národní kulturní památka.[6]
Historie domu
[editovat | editovat zdroj]Dům je poprvé písemně zmiňován v roce 1633 v dopise krumlovského arciděkana Řehoře z Klebatu pražskému arcibiskupovi Arnoštovi z Harrachu, ke pisatel píše, že obyvatelé Husince ukazují Husův rodný domek, z něhož si odřezávají třísky proti bolesti zubů. Také v 18. století je zmiňováno, že dům je navštěvován a podle tradice ukazován jako Husovo rodiště.[1]
V roce 1634 je v městské knize jako první známý majitel domu zmiňován Zikmund Nána,[1] v Berní rule je uváděn jako krejčí a jeho dům postižený požárem z roku 1654.[7] Dům dále vlastnili jeho příbuzní, v roce 1691 znovu vyhořel. V roce 1740 ho koupil pekař Josef Jileček. Jeho syn Vojtěch v domě mj. pálil kořalku, což mimo jiné znechutilo básníka Františka Turinského, který dům v roce 1825 navštívil a o své návštěvě napsal báseň.
V roce 1831 dům převzal Vojtěchův syn Ondřej, který v něm provozoval mydlářskou živnost a zřídil zde i malý krámek. V roce 1859 dům opět vyhořel, jeho majitel Ondřej Jileček požádal o podporu Muzeum Království českého, aby upravil světnici, ve které se Hus podle tradice narodil, muzeum však odpovědělo, že na to nemá prostředky.[1]
Po smrti Ondřeje Jilečka v roce 1880 dům zdědil jeho syn Augustin. O koupi domu usiloval místní katolický kněz Adolf Rodler, který ho chtěl zbořit a na jeho místě postavit katolický sirotčinec.
Historie památníku
[editovat | editovat zdroj]
V roce 1869, při oslavách 500. výročí narození Mistra Jana Husa, byl na průčelí domu nad vchodem odhalen Husův reliéf sochaře Bohuslava Schnircha.[3] Při této příležitosti jednal Karel Sladkovský o odkupu domu od jeho majitele Ondřeje Jilečka, k dohodě však nedošlo.[1]
Dům často navštěvovali literáti, mj. v roce 1871 Jan Neruda, v roce 1877 Alois Jirásek nebo v roce 1880 Jaroslav Vrchlický, a své zážitky literárně zvěčňovali.[1] Plzeňský učitel Tomáš Cimrhanzl si od roku 1873 pronajímal údajnou Husovu rodnou světnici.[1]
V roce 1883 vykoupil z výnosu sbírky spolek Svatobor přední část domku a postoupil ji Tělocvičné jednotě Sokol v Praze. Roku 1911 byly před domem vysazeny dvě lípy. V roce 1916 Sokol dům daroval městu Husinec, v roce 1922 však domek znovu převzal do vlastnictví z důvodu sporu o jeho využití. Sokol v roce 1928 odkoupil i sousední dům čp. 37 s úmyslem zřízení Husova muzea, muzeum však zřízeno nebylo.[1]
Po skončení druhé světové války byla budova zestátněna. V roce 1952 byl v domě otevřen Památník Mistra Jana Husa,[1] v roce 1965 pak byla zřízena muzejní expozice. V roce 1991 obecní úřad zbavil expozici ideologických pokřivení a rozšířil ji o pamětní síň, galerii akademického malíře, husineckého rodáka Josefa Krejzy (1896 - 1941).[4] V roce 2010 budovy získala do své správy na základě padesátiletého pronájmu Církev československá husitská.[8]
Expozice
[editovat | editovat zdroj]
Církev československá husitská v letech 2014–2015 provedla celkovou rekonstrukci areálu. Centrum Mistra Jana Husa zahrnuje dva stávající měšťanské domy (čp. 36 a 37) a nově navrženou provozní budovu a slouží zejména pro kulturně vzdělávací účely (expozice, výstavy, koncerty, kurzy, workshopy atd.). K otevření zrekonstruovaného památníku Mistra Jana Husa došlo 30. května 2015.[8]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e f g h i NEČAS, Jaroslav; STARÝ, Václav. Mistr Jan Hus a Husinec. Praha: Svépomoc, 1969. 51 s. Dostupné online. S. 17.
- ↑ Známý neznámý mistr Jan Hus III.. Radio Prague International [online]. 2004-07-18 [cit. 2022-11-08]. Dostupné online.
- ↑ a b POCHE, Emanuel, a kolektiv. Umělecké památky Čech. 1. vyd. Svazek A-J. Praha: Academia, 1977. 643 s. OCLC 1036885467 S. 483.
- ↑ a b Rodný dům | Mistr Jan Hus | Město Husinec. www.husinec.cz [online]. [cit. 2022-11-08]. Dostupné online.
- ↑ Z DĚJIN HUSOVA RODNÉHO DOMKU. [online]. Oficiální stránky obce Husinec [cit. 2011-09-15]. Dostupné online.
- ↑ rodný dům Mistra Jana Husa - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2022-11-08]. Dostupné online.
- ↑ HAAS, Antonín. Berní rula 28, Kraj Prácheňský, II. díl. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1954. S. 510.
- ↑ a b FUCHS, Miroslav. Husinec má od soboty nové Centrum mistra Jana Husa. Prachatický deník. 2015-05-30. Dostupné online [cit. 2022-11-08].
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rodný dům Mistra Jana Husa na Wikimedia Commons - Centrum Mistra Jana Husa v Husinci
- historické fotografie Český svět, 09.09.1910
